Příjezd - Kapitola 1.

3. září 2012 v 20:10 | InTheLife |  Poušť
Byla neděle ráno a já byl čerstvě po probuzení, takže jsem byl ospalej a nevědel, která bije.
Nejdřív jsem posnídal lupínky s mlékem a pak šel do své pracovny. Koukal jsem se po místnosti, jestli se něco nezměnilo. A ne. Tak jsem usedl k počítači a začal pracovat. Jsem archeolog, co se zajímá o pouště a to, co je v jejich zemi. Zabývám se i inženýrstvím a rád sportuju. Koukal jsem se na email, jestli nemám nějakou zprávu..A heleď, jedna tam byla:
Dobrý den, Michaeli, našli jsme něco zajímavého v Libyjské poušti, prej nějaký úlomek, hrozně starý,odhadují tak na 800-1200 let. Páni ,hned tam musim jet, letadlo mi prej odlétá zítra ve čtyři hodiny. Sakra, musím si začít balit.
Tak, a můžu vyrazit. Nejdřív jsem se svezl kámošovým autem, nikdy mu to nezapomenu, cesta na letiště trvá hodinu a půl, snad to stihnu. Když jsem dorazil na letiště, vystoupil jsem, zaplatil a vydal jsem se dovnitř letiště. Bylo to velký letiště a nepochybně tady bylo narváno a to bylo půl čtvrtý. Šel jsem se hned kouknout, jestli se let nepřesouvá na jindy, nebo se nezpozdil. No a hádejte, co se stalo. Psalo se tam, že moje letadlo má zpoždení půl hodiny, normálně to nic není, ale mě to naštvalo, protože sem chtěl být v Líbyi co nejdřív.
V letadle jsem byl šest hodin. Bylo to tam docela hezký, celou dobu jsem si opakoval a šprtal arabštinu, abych se mohl aspoň základně domluvit. Měl jsem hlad, takže jsem si po delší době vzal konečně nějaké jídlo. Měli maso s bramborama a lososa. Já jsem si vybral lososa, protože miluju ryby. Když jsem dorazil, bylo jedenáct hodin večer, neboť se z půl hodiny zpoždění vyklubala celá hodina. Odvezl jsem se ještě z posledním řidičem, co rozváží z letiště rovnou tam, kam si řekneš, jen za pár dolarů. V Líbyi se sice platí Libyjským dinarem, ale u letiště jsem si převedl dolary na dinary. Když jsem byl u hotelu, zjistil jsem, že to není tak úplně hotel. Vypadal spíš jako normální malej baráček. Byl špinavý, stěny měl na nějakých místech opadaný, okna z nejlevějšího skla a dveře odrbané s rezavělými panty. Ale řekl jsem si, že tady asi nemůžou mít pětihvězdičkový hotely. Vždycky, když jsem jezdil na výpravy, zkoušel jsem si představovat, že hotel, ve kterém budu bydlet, bude krásnej, ale pomalu jsem aspoň doufal jen v trochu normálnější hotel, ačkoliv se mi to nikdy nesplnilo. Když jsem se ubytoval, zjistil jsem, že tady mají jenom obědy, na snídaně a večeři jsem si měl chodit někam jinam. Po čase jsem si na takovýhle pseudohotely zvykl, ale pořád jsem jimi opovrhoval. Šel jsem do svého pokoje a tam ulehl do postele a najednou mi začalo kručet v břiše. Nechtěl jsem se zvednout, protože jsem byl moc unavený, zatím co jsem se chtěl i najíst nějaké svačinky, co jsem měl zabalené v batohu. Pořád jsem se v duchu hádal a pak jsem si uvědomil...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tigris Tigris | Web | 4. září 2012 v 18:54 | Reagovat

Je to tvá prvotina a nebudeme si nic nalhávat - jde to poznat.
Pravopisných chyb je tam jak naseto, ale až bude čas, opravím je. Jakmile přidám čárky mezi větami, určitě to bude jasnější. :D
Tak tedy:

1. Opakuješ slova. Viz "Když jsem dorazil na LETIŠTĚ,vystoupil jsem,zaplatil a vydal jsem se dovnitř LETIŠTĚ.Bylo to velký LETIŠTĚ a nepochybně tady bylo narváno a to bylo půl čtvrtý."

2. Je to sice jen můj názor, ale upřednostňuji spisovnou češtinu. Neříkám, že tak musíš psát pořád, ale nespisovné koncovky slov mě dohánějí k šílenství. :D

3. Podle kontextu je jasné, že příběh vypráví dospělý muž. Nevypadá to tak. Doporučuji, abys psal o prostředí, které lépe znáš, a z pohledu nějakého kluka. Bude to důvěryhodnější.

4. Některé věty jsou špatně formulované ("Nechtěl jsem se zvednout, protože jsem byl moc unavený, zatím co jsem se chtěl i najíst nějaké svačinky, co jsem měl zabalené v batohu.") nebo se mi po obsahové stránce zdají příliš.. prosté, nevím, jak jinak to říct. Např. "Psalo se tam, že moje letadlo má zpoždení půl hodiny, normálně to nic není, ale mě to naštvalo, protože sem chtěl být v Líbyi co nejdřív."

5. Asi jsem úplně nepochopila ten konec.

6. Chrlíš na čtenáře příliš mnoho informací v nepřehledném sledu.

7. Víc bych propracovala třeba ten e-mail a rozhodně bych ho nějak oddělila od mozkových pochodů hrdiny.

Snad jsem na nic nezapomněla. Ale spisovatelská dovednost se dá zlepšit jen jedním způsobem. Psaním, psaním, psaním a psaním. Vše je o tréninku. :)

2 inthelife inthelife | Web | 4. září 2012 v 20:08 | Reagovat

oh,a sakra :D
jejda,7.:to sem si taky rikal

3 Erin Erin | E-mail | Web | 24. září 2012 v 15:38 | Reagovat

Nooooo.... Tigris asi napsala vše podtstatné, ale i já mám strašně moc slov, takže se na ně připrav a vždyštak se omlouvám o psychické narušení kvůli mému komentáři.
Tigris řekla, že je to tvoje prvotina. Když jsem po čase zabruslila na tvůj blog řekli jsem si: "Páni, něco v kapitolách!" Moje srdce zaplesalo radostí, že se zkoušíš věnovat jak poezii, tak i próze! Ano, začátky jsou... drsné. Sakra, Tigris mi vzala všechna slova -.-" No, s tím, že jedině tréninkem se budeš zlepšovat, je svatá pravda. Já jsem takhle trénovala nevědomky, protože jsem tehdá (asi před sedmi lety) psala jenom pro sebe a svou kamarádku. Vyšlo z toho 400 stran na A4 (jo, byla jsem magor), no a až potom jsem začala psát Ochránce života. Není to dokonalý, má to svý mouchy, já to vím, ale OŽ je rozhodně posun oproti těm začátkům, kdy jsem teprve se psaním začínala.
Takže piš, piš, piš, a piš! :)
Další věc, s kterou s tvojí drahou sestřenkou souhlasím, je ta spisovná čeština. V popisu určitě, když jde o přímou řeč, není to nutné. Když to vezmeme v reálu, kdo normálně mluví spisovně? Moc lidí ne.
Každopádně to, co zatím máš, nemá špatnou myšlenku! Hned, jak si zmínil archeologii jsem si představila ohromné dobrodružství někde za mumiema a tak.. :D Neber mě moc vážně. Lybie... fíha, tam by mě nikdo nedostal. Už jenom proto, že mám fobii z letadel... :D A jak opět Tigris řekla, píšeš z pohledu dospělého muže... pohled dospívajícího kluka by byl mnohem lepší a i tobě by se to psalo mnohem lépe, protože dokážeš přesněji vyjadřovat emoce k dané situaci :)
No, když ses zmiňoval o hotelech, vybavila jsem si nedávný adaptační kurz, který jsem absolvovala se svou třídou... no, bydleli jsme v něčem podobném, až na to, že v Lybii je teplo, my tam měli čtyři stupňe, vevnitř! -.-"
Takže ty ať cokoli napíšeš, vyvolává to ve mě vlastní vzpomínky, což je neuvěřitelné umění a já se vrhám na další kapitolu! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama